Pro média

Staráme se o zesnulé, pomáháme pozůstalým a pečujeme o místa, na nichž Praha uchovává svou paměť.
Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy, p. o., zajišťují pro město jednu ze základních veřejných služeb. Jsme příspěvkovou organizací hlavního města a svou práci chápeme jako službu všem Pražanům bez rozdílu.

Přibližně 300 našich zaměstnanců poskytuje kompletní pohřební služby, zajišťuje provoz obou pražských krematorií a městských obřadních síní a spravuje 34 pražských hřbitovů. Pomáháme připravit důstojné rozloučení a pečujeme o prostředí, kam se lidé vracejí vzpomínat na své blízké. Naše práce má proto dvě stejně důležité a úzce propojené součásti: pohřební a hřbitovní služby.

Dobrý pohřeb od městské firmy, důstojně a dostupně

Jako městská firma pomáháme pozůstalým zorientovat se ve všech dostupných možnostech a připravit pohřeb podle jejich potřeb a přání. Zajistíme převoz zesnulého v kteroukoli denní i noční hodinu, postaráme se o něj a připravíme rozloučení. Vyřizujeme také převozy zemřelých mezi Českou republikou a zahraničím.

Dobrý pohřeb může mít mnoho podob, od tradičního obřadu po komorní, osobně pojaté setkání. Naším úkolem je nabídnout srozumitelné možnosti, pomoci s rozhodováním a vše potřebné spolehlivě zajistit.

Tuto práci má na starosti sekce pohřebních služeb, která provozuje sjednávací kanceláře, městské obřadní síně včetně Pohřebního ateliéru a krematorií ve Strašnicích a Motole. Pohřební ateliér, otevřený v roce 2022, rozšířil nabídku o prostor pro rozloučení, jehož průběh mohou pozůstalí ve větší míře utvářet sami.

Hřbitovy jako místa paměti i života

Pražské hřbitovy jsou místy pohřbívání a piety, ale také součástí historie, kultury a přírody města. Náhrobky a hrobky vypovídají o umění i životě minulých generací, vzrostlé stromy poskytují stín návštěvníkům a útočiště mnoha druhům živočichů. Péče o hřbitovy proto spojuje každodenní provoz s ochranou jejich historických a přírodních hodnot.

Sekce hřbitovních služeb prostřednictvím šesti hřbitovních správ zajišťuje chod areálů, pomáhá nájemcům hrobových míst a pečuje o zeleň, cesty, stavby i památky. Spravujeme rozlehlé Olšanské hřbitovy, Ďáblický a Vinohradský hřbitov, Vyšehradský hřbitov se Slavínem, Malvazinecký hřbitov i menší místní hřbitovy, které si uchovávají vlastní charakter a vazbu k okolním čtvrtím.

Vedle tradičních způsobů pohřbívání nabízíme také možnosti blízké přírodě. V roce 2015 vznikl na Ďáblickém hřbitově Les vzpomínek, kde se popel zesnulých ukládá ke kořenům vzrostlých stromů. V roce 2023 na něj navázal Luční hřbitov, který vychází z principů ekologického pohřbívání do země.

Jsme tu pro vás už přes 115 let

Navazujeme na tradici městského pohřebního ústavu, pro jehož provozování získala Praha koncesi už v roce 1911, i na dlouholetou práci správců pražských hřbitovů. Organizační podoba těchto služeb se během desetiletí měnila. V současné podobě působíme od 1. ledna 2020, kdy se spojily dvě příspěvkové organizace: Správa pražských hřbitovů a Pohřební ústav hl. m. Prahy.

Počátky městské pohřební služby v Praze

Svůj vlastní pohřební ústav začala Praha provozovat ještě za Rakousko-uherské monarchie, koncesní listina byla obci pražské vydána dne 8. listopadu 1911 – od tohoto dne tedy mají Pražané k dispozici městskou pohřební službu.

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 bylo zákonem č. 180 Sb. ze dne 1.dubna 1919 povoleno zpopelňování zemřelých – Praha tedy okamžitě přistoupila i k budování městského krematoria. První pražské krematorium bylo provizorně zřízeno v adaptované obecní kapli na Olšanských hřbitovech (dnešní Nová obřadní síň), první zpopelnění zde proběhlo 23. listopadu 1921.

Dne 4. června 1926 Městská rada pověřila Pohřební ústav hlavního města úkolem postavit pro město krematorium nové, které by vyhovovalo všem požadavkům nového přístupu k pohřbívání žehem. Pro stavbu krematoria byl vybrán pozemek ve Strašnicích, vedle Vinohradského hřbitova. V roce 1926 byla vyhlášena architektonická soutěž a o tři roky později ve Strašnicích započala stavba krematoria dle plánů arch. Aloise Mezery. Krematorium bylo dokončeno a slavnostně otevřeno tehdejším primátorem JUDr. Karlem Baxou dne 23.ledna1932.

Od svého založení měl Pohřební ústav své sídlo v budově Pražské městské pojišťovny na Staroměstském nám. č. 8, v budově dnešního Ministerstva pro místní rozvoj, v roce 1936 však bylo třeba tyto prostory uvolnit, a Pohřební ústav hl. m. Prahy proto zakoupil dům na Staroměstském nám. 10, který přebudoval na sídlo svého ředitelství a celého administrativního zázemí. V tomto domě, byla zřízena hlavní objednávková kancelář na sjednávání pohřbů a centrální dispečink, který zajišťoval evidenci pohřbů a řízení provozu obřadních síní v Praze.

Současně Pohřební ústav převzal také objekt zrušené potravinové tržnice v Karlíně, kde vybudoval garáže pro pohřební vozy a sklad rakví; tento objekt začal fungovat v roce 1938.

První tři desetiletí fungování městského pohřebnictví byla charakterizována opravdu výrazným rozvojem – v roce 1938 měl Pohřební ústav hl. m. Prahy své hlavní sídlo s hlavní objednávkovou kanceláří na Staroměstském náměstí, krematorium ve Strašnicích, provozní zázemí v Pobřežní ulici č. 72 v Karlíně a 14 objednávkových kanceláří v různých částech Prahy.

Vývoj po roce 1948

V roce 1948 byl vydán zákon č. 199 Sb. o komunálních podnicích. Vedení města proto rozhodlo zřídit komunální podnik Pohřební služba hl. města Prahy, do kterého včlenilo dosavadní Pohřební ústav hl. m. Prahy a tehdejší Zádušní a hřbitovní úřad hl. města Prahy, který měl na starosti správu hřbitovů. Ministerstvo vnitra nový komunální podnik zaregistrovalo dne 26. 5. 1949.

Vzhledem ke stále rostoucímu zájmu o pohřeb žehem začalo být zřejmé, že Praha bude brzy potřebovat další krematorium. Pro tento účel se podařilo získat pozemky v Motole a hned poté byla na projekt nového krematoria vyhlášena architektonická soutěž. Vítězný návrh arch. J. K. Říhy se začal realizovat v roce 1951 a provoz motolského krematoria byl zahájen o tři roky později, v roce 1954.

Zřízení motolského krematoria a urnového háje bylo ovšem na dlouhou dobu poslední velkou investicí do pražského pohřebnictví.

Vývoj po roce 1989

Po roce 1989 nastalo krátké období, kdy hlavní město hledalo způsob, jak svůj přístup k pohřebnictví nově uchopit. V roce 1992 byl pak komunální podnik Pohřební služba hl. m. Prahy znovu rozdělen na dvě samostatné organizace: Pohřební ústav hl. m. Prahy a Správu pražských hřbitovů. Praha se tak vrátila k původnímu organizačnímu uspořádání a do pohřebnické oblasti následně nasměrovala řadu výrazných investic, které mimo jiné umožnily alespoň zčásti napravit nevyhovující stav způsobený dlouhodobým podfinancováním.

V roce 1999 byla stržena nevyhovující budova garáží v Karlíně a na jejím místě vyrostla nová budova, kde vzniklo nejen zázemí pro provoz dopravy a sklady rakví, ale kam se ze Staroměstského náměstí přestěhovalo i vedení Pohřebního ústavu hl. m. Prahy.

Roku 2013 byl Pohřební ústav hl. m. Prahy zařazen mezi subjekty kritické infrastruktury a začleněn do krizového plánu města. Městské pohřební službě tak přibylo několik nových povinností: ve svých skladových zásobách musí mít vždy alespoň 500 vaků na zemřelé a dostatečné množství základních rakví a musí rovněž udržovat v pohotovostním stavu předepsaný počet pohřebních vozidel – tak, aby byly připraveny k okamžitému výjezdu pro případ, že krizový štáb města vyhlásí mimořádnou událost s větším počtem úmrtí.

Ke dni 1. ledna 2020 došlo k další organizační změně pražského městského pohřebnictví. Spočívala ve sloučení Pohřebního ústavu hl. m. Prahy a Správy pražských hřbitovů. Všechny služby, které hlavní město v pohřebnické oblasti zajišťuje, se tak znovu dostaly pod administrativní správu jediného subjektu. Od července 2022 nese tato sloučená organizace název Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy (HPS). Zajišťuje kompletní pohřební služby včetně převozů a repatriací, provoz krematorií ve Strašnicích a Motole a správu 33 pražských hřbitovů.

Tradiční nabídku se HPS snaží postupně rozšiřovat tak, aby pokryla co nejširší spektrum potřeb pozůstalých a odrážela i moderní pohřebnické trendy: sem patří například vznik nových pohřebišť, Lesa vzpomínek a Lučního hřbitova na Ďáblickém hřbitově, nebo otevření Pohřebního ateliéru, který svůj provoz zahájil v listopadu 2022.

Ať je ale aktuální organizační uspořádání pražského městského pohřebnictví jakékoli, to hlavní se nemění: snaha nabízet za všech okolností kvalitní a dostupné služby a pomáhat lidem v nejtěžších chvílích jejich života.

Podrobné informace najdete na webové stránce hpspraha.cz/historie.

Praha, 26. 10. 2026 – Dušičky na pražských hřbitovech: noční prohlídky, zákulisí krematoria, beseda o smrti i otázky, na které jste se báli zeptat

Dušičky nejsou jen příležitostí k návštěvě hrobů a vzpomínání na zesnulé. Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy (HPS) připravily od 30. října do 2. listopadu pestrý program, který zve návštěvníky k poznávání pražských hřbitovů z neobvyklého úhlu a nahlédnutí do světa pohřebnictví. Nabídne noční procházky mezi osvětlenými hroby, komentované prohlídky krematoria, setkání s hrobníky, vycházky pro děti i besedu o tom, jak o smrti hovořit s dětmi a dospívajícími. Před Strašnickým krematoriem navíc začíná výstava Zeptejte se pohřebníka, která odpovídá na otázky, jež se lidé často ostýchají položit.

Hřbitovy po setmění, krematorium zevnitř a hrobníci jako průvodci
Mezi nejoblíbenější dušičkové akce už podruhé patří večerní prohlídky Olšanských hřbitovů a letos premiérově i Malvazineckého hřbitova. Po uzavření bran se návštěvníci vydají mezi hroby osvětlené stovkami svíček, prohlédnou si nasvícené hrobky a podívají se i do míst, která jsou běžně nepřístupná.

Neméně populární jsou komentované prohlídky zákulisí Strašnického krematoria. Návštěvníci se dostanou do obřadních síní, technického zázemí i ke kremačním pecím a dozvědí se, jak celý proces kremace probíhá. Tématem jedné z prohlídek bude i fascinující příběh Františka Suchého, někdejšího ředitele krematoria, který se během nacistické okupace projevil jako hrdina.

Ve speciálních procházkách po Malvazineckém hřbitově se role průvodců ujmou manželé Lea a Jiří Navrátilovi, kteří zde pracují jako hrobníci. Představí své řemeslo, jeho každodenní realitu i méně známé stránky a odpovědí na otázky, na které se jindy a jinde zeptat nemůžete.

Program doplní řada tematických vycházek. Břevnovský hřbitov nabídne procházku s recitovanou poezií zde pohřbených básníků i návštěvu běžně nepřístupné kaple sv. Lazara. Na Ďáblickém hřbitově se návštěvníci seznámí s jeho pohnutou historií i současnými možnostmi přírodního pohřbívání. Na Olšanech se uskuteční vycházka věnovaná válečným a vojenským hrobům.

Jak s dětmi mluvit (a nemluvit) o smrti
Jedním z hlavních bodů letošního programu bude beseda se spisovatelkou a psychoterapeutkou dětí a dospívajících Ivou Hadj Moussa a speciální pedagožkou a terapeutkou Sandrou Long. Jak děti a dospívající prožívají smrt někoho blízkého? Jak s nimi mluvit o ztrátě a truchlení? A kdy je naopak lepší šetřit slovy a nabídnout spíše blízkost a přítomnost? Tato beseda je určena rodičům, pedagogům i všem, kdo chtějí dětem lépe porozumět v náročných životních situacích.

Na děti myslí také dvě speciální vycházky po Malostranském hřbitově. Mladší děti od čtyř do šesti let čeká hravé objevování hřbitova, starší od sedmi do dvanácti let budou luštit nápisy a symboly na náhrobcích a poznávat zdejší příběhy a legendy. Obě procházky jsou určeny dětem s rodiči.

Otevřené obřadní síně, historická hrobka i pohřební automobily
Dušičkový program nabídne také možnost nahlédnout na místa, která obvykle nejsou veřejnosti volně přístupná. Na Olšanských hřbitovech se otevře historická hrobka rodu Eissnerů, která bude pro tuto příležitost vyzdobena svíčkami.

Před strašnickým krematoriem si zájemci budou moci zblízka prohlédnout pohřební automobily a zeptat se jejich řidičů na vše, co je zajímá. Otevřen bude také Pohřební ateliér, který se specializuje na osobně laděná rozloučení a umožňuje pozůstalým aktivně se zapojit do přípravy pohřbu.

V sobotu se návštěvníkům otevřou Nová a Ústřední obřadní síň na Olšanských hřbitovech a kaple sv. Václava na Vinohradském hřbitově, kostel sv. Filipa a Jakuba na Malvazinkách i zrekonstruovaná obřadní síň na Proseku.

V Informačním centru na Olšanech bude navíc k dispozici nová kolekce tematických předmětů se hřbitovními a pohřebními motivy, od zápalek přes samolepky a tašky až po praktické svíčky.

Výstava Zeptejte se pohřebníka odpovídá na otázky, které bývají tabu
Jak si můžu být jistý, že v urně je opravdu jen popel mého blízkého? Kdo všechno manipuluje s tělem zemřelého? A jak uspořádat pohřeb, když je pozůstalých jen pár? Na tyto a další otázky odpovídá nová venkovní výstava Zeptejte se pohřebníka, kterou si mohou návštěvníci prohlédnout od 23. října do 30. listopadu před Strašnickým krematoriem.

Výstava představuje čtrnáct zaměstnanců Hřbitovů a pohřebních služeb hl. m. Prahy – od řidičů pohřebních vozů přes hrobníky a pracovníky krematoria až po sjednavatelky pohřbů. Vysvětlují, jak jejich práce skutečně funguje, vyvracejí rozšířené mýty a nabízejí praktické rady pro situace, se kterými se může setkat každý z nás.

Cílem výstavy je zbavit pohřebnictví zbytečných tajemství a ukázat, že o smrti a pohřbívání je možné mluvit otevřeně, věcně a bez ostychu. A pokud návštěvníci nenajdou odpověď na svou otázku přímo na výstavních panelech, mohou ji prostřednictvím QR kódu položit online přímo pracovníkům HPS.

Prodloužená otevírací doba hřbitovů
Od soboty 31. října do pondělí 2. listopadu budou všechny hřbitovy ve správě HPS otevřeny od 8 do 19 hodin. Výjimkou je Malostranský hřbitov, který bude otevřen do 17 hodin. Od úterý 3. 11. jsou hřbitovy otevřeny už v zimním režimu, tedy od 8 do 17 hodin.

Kompletní dušičkový program včetně bohoslužeb, pobožností a informací o vstupenkách najdete na hpspraha.cz/dusicky-2026. Vstupenky na placené akce jsou v prodeji prostřednictvím sítě GoOut.

Kontakt pro média:
Kateřina Pavlitová, manažerka pro komunikaci
katerina.pavlitova@hrbitovy.cz
Tel. 777 446 801
hpspraha.cz 

Praha, 3. 11. 2025 – Na Mariánském náměstí byla slavnostně otevřena panelová výstava Příběhy zachráněných hrobů, která představuje veřejnosti mimořádný program Adopce významných hrobů. Tento projekt, vytvořený a spravovaný Hřbitovy a pohřebními službami hl. m. Prahy (HPS), už dvanáct let pomáhá zachraňovat opuštěné či ohrožené hroby osobností, které zanechaly stopu v historii Prahy i celé země.

Výstavu zahájila náměstkyně primátora Ing. Alexandra Udženija a ředitel Hřbitovů a pohřebních služeb Ing. Tomáš Chvála za účasti několika současných adopčních nájemců – jednotlivců i institucí, kteří se rozhodli pečovat o konkrétní hroby a tím přispívají k uchování kulturní paměti města.

„V programu Adopce významných hrobů je dnes zařazeno více než 600 hrobů, z nichž už zhruba polovina našla své patrony. Každý z nich pomáhá uchovat příběh, který by jinak mohl upadnout v zapomnění. Je to o úctě, o paměti a o tom, jak se staráme o své kořeny – a to považuji za mimořádně důležité,“ uvedla náměstkyně primátora hl. m. Prahy Alexandra Udženija.

Na dvaceti panelech výstava přibližuje nejen princip samotného programu adopcí – tedy možnost ujmout se konkrétního hrobu, financovat jeho opravu a následně o něj dlouhodobě pečovat – ale především příběhy těch, jejichž hroby byly díky adopcím zachráněny, a jejich patronů. Návštěvníci se tak mohou seznámit s osudy tak rozdílných osobností, jakými byli architekt Veletržního paláce Bedřich Münzberger, dobrodruh a cestovatel Enrique Stanko Vráz, budovatel pražské kanalizace Emanuel Heinemann, autorka moderních kuchařek Marie Janků-Sandtnerová nebo první trenér SK Slavia Praha Johnny Madden.

Výstava zároveň zdůrazňuje osobní vklad těch, kdo se pro adopci rozhodli, a je i symbolickým poděkováním všem, kteří se takto podílejí na uchování paměti města.

Výstava Příběhy zachráněných hrobů potrvá na Mariánském náměstí do 23. listopadu 2025.

Kontakt pro média:
Kateřina Pavlitová, manažerka pro komunikaci
katerina.pavlitova@hrbitovy.cz
Tel. 777 446 801
hrbitovy.cz | hrbitovy-adopce.cz

Poprvé v historii může veřejnost nahlédnout do zákulisí pražských hřbitovů a pohřebních služeb v rámci uceleného programu. Dny otevřených dveří pořádá organizace Hřbitovy a pohřební služby hl. města Prahy (HPS) o víkendu 18.–20. října. Zájemce čeká například hrobnický workshop, noční prohlídka Olšanských hřbitovů či exkurze do strašnického krematoria.

„Uspořádáním Dnů otevřených dveří i výstavou na Mariánském náměstí chceme Pražanům ukázat, jak široký je záběr naší organizace a co všechno vlastně pro město děláme,“ říká Richard Čejchan, náměstek pro pohřební služby HPS. „Hřbitovy veřejnost fascinují svou svébytnou, romantickou atmosférou. Pozornost si však zaslouží i to, co někdy zůstává trochu stranou – činnost našich kolegyň a kolegů v pohřební službě, v krematoriích i na hřbitovech. Ti všichni vykonávají důležitou práci, kterou dříve nebo později bude potřebovat každý z nás. I proto jsme pro akci v lehké nadsázce zvolili slogan Smrtí to u nás teprve začíná.“

Dny otevřených dveří HPS pořádá poprvé a program zahrnuje kromě populárních komentovaných prohlídek hřbitovů a strašnického krematoria i méně obvyklé zážitky. Jmenovat lze například hrobnický workshop na Ďáblickém hřbitově, přehlídku autoparku či noční prohlídku Olšanských hřbitovů s návštěvou několika hrobek. Premiéru bude mít také workshop na výrobu přírodní dušičkové výzdoby, při němž účastníci využijí i odpadový rostlinný materiál ze hřbitovů.

„Pro někoho může znít představa hrobnického workshopu morbidně nebo absurdně. Když jsme se však na sociálních sítích zkusmo ptali, jaký program by naše publikum zaujal, po noční prohlídce Olšan byl největší zájem právě o něj,” doplňuje Petr Zeman, vedoucí koncepčního a rozvojového oddělení HPS. „Hrobnické povolání už ostatně dávno není doménou desperátů či lidí z okraje společnosti, jak se můžete osobně přesvědčit.”

Dny otevřených dveří HPS se konají 18.–20. 10., kompletní program je zveřejněn na webu hrbitovy.cz/dod, kde bude během prvního říjnového týdne spuštěn i rezervační systém. Venkovní výstava Proměny pražského pohřebnictví je k vidění na Mariánském náměstí do 31. října 2024.

Kontakt pro média:
Kateřina Pavlitová, manažerka pro komunikaci
katerina.pavlitova@hrbitovy.cz
Tel. +420 777 446 801

Záleží nám na tom, co se stane s naším tělem po smrti? Jezdila po Praze pohřební tramvaj? Jak vypadá kolumbárium budoucnosti?

Na tyto a mnoho dalších otázek týkajících se pohřbívání odpovídá volně přístupná výstava pod širým nebem, která bude po celý říjen tohoto roku k vidění na Mariánském náměstí před budovou pražského magistrátu. Expozici nazvanou „Proměny pražského pohřebnictví“ připravila příspěvková organizace Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy.

Na dvaceti panelech se návštěvníkům odhaluje zákulisí pražského pohřebnictví a pohřbívání. Expozice také představuje pražské hřbitovy jako místa plná historie, uměleckých památek i přírodního bohatství. Návštěvníci si mohou přečíst zajímavosti z historie pohřbívání v metropoli, prohlédnout si moderní kremační pece i podívat se, jak bude vypadat nový orientační systém pražských hřbitovů.

Záběr expozice je ale mnohem širší – na návštěvníky čeká panel osvětlující problematiku čestných a vojenských pohřebišť, architektury funerálních staveb i panel věnovaný programu Adopce významných hrobů, jehož smyslem je záchrana a obnova opuštěných hrobů významných osobností.

Výstava nezapomíná ani na ty, kteří v tomto náročném oboru pracují, ale většinou zůstávají v pozadí. Na velkoformátových fotografiích můžete nahlédnout do tváří hrobníků, řidičů pohřební služby, hřbitovní zahradnice i topiče v krematoriu.

Výstava „Proměny pražského pohřebnictví“, která se na Mariánském náměstí koná pod záštitou Magistrátu hlavního města Prahy, potrvá až do konce října 2024