Na pražských hřbitovech ve správě naší organizace se nacházejí desítky čestných pohřebišť a stovky válečných hrobů. Připomínají padlé obou světových válek, oběti nacistické okupace i politických procesů komunistického režimu. Na této stránce se dozvíte, co jednotlivé typy pohřebišť znamenají a kde je najdete.

Co znamenají jednotlivé pojmy

• Čestné pohřebiště je společné pohřebiště padlých během obou světových válek a obětí popravených či umučených za nacistické okupace a v období komunistické totality.
• Čestné vojenské pohřebiště je pohřebiště padlých vojáků.
• Rodinný válečný hrob je hrob jednotlivé oběti války, v němž jsou uloženy její ostatky. O hrob pečuje buď rodina, nebo naše organizace.
• Pietní místo připomíná oběť války – může jít o pomník, nebo pamětní desku, tzv. Kenotaf, ostatky oběti v něm však uloženy nejsou. Pamětní deska je buď umístěna na hrobovém zařízení, nebo na budově či zdi hřbitova. 

Vojenská a čestná pohřebiště na našich hřbitovech v číslech

28 čestných pohřebišť 558 rodinných válečných hrobů s ostatky 209 pietních míst s kenotafy

Kde je najdete

Olšanské hřbitovy

Největší soubor čestných pohřebišť v Praze se nachází na Olšanech. Na 2. obecním hřbitově leží čestné pohřebiště legionářů z 1. světové války a tzv. Hroby v dáli – kenotafy vojáků padlých v zahraničí, jejichž ostatky zůstaly na bojištích; jména padlých a místa, kde zahynuli, nese zeď za pohřebištěm.
Druhou světovou válku připomíná čestné pohřebiště rudoarmějců a čestná vojenská pohřebiště letců RAF, vojáků Commonwealthu, Bulharů i příslušníků armádního sboru generála Ludvíka Svobody, kteří zemřeli po návratu do vlasti na následky zranění a válečných útrap. Pohřbeni jsou zde také vojáci Ruské osvobozenecké armády, zvaní vlasovci.
Samostatná čestná pohřebiště patří padlým z Pražského povstání – včetně ostatků exhumovaných ze společného hrobu na Náměstí Hrdinů na Pankráci (dříve Soudní náměstí) a ostatků původně pohřbených na Nuselském hřbitově.
Zvláštní kapitolou Olšan jsou ostatky ze zrušeného vojenského hřbitova u Invalidovny v Karlíně. Už na začátku 20. století sem byl přenesen pomník s ostatky ruských carských vojáků z napoleonských válek a tzv. Rytířské hrobky šlechticů, dodnes k vidění po obvodu oddělení 10b na 1. obecním hřbitově. Další ostatky nalezené při výstavbě v Karlíně byly v letech 2020–2023 uloženy do dvou hrobek na 4. olšanském hřbitově; v jedné z nich plánujeme zřídit ossárium přístupné veřejnosti.

Ďáblický hřbitov

Rozsáhlé čestné pohřebiště padlých druhé světové války – československých i zahraničních, mimo jiné italských zajatců. Dále čestné pohřebiště bojovníků z barikád Pražského povstání a pohřebiště popravených a umučených politických vězňů a příslušníků II. a III. odboje.

Vinohradský hřbitov

Velké čestné pohřebiště padlých během Pražského povstání.

Hřbitov Malvazinky

Čestné pohřebiště padlých během Pražského povstání a Památník českým ženám.

Hřbitov Strašnice urnový háj

Čestné pohřebiště vpravo před budovou krematoria se sochou Smutné jaro je věnováno popraveným za nacistické okupace. Zpopelněné ostatky těchto obětí byly uchovány díky hrdinství rodiny Františka Suchého, tehdejšího ředitele strašnického krematoria. Ten přes výslovný zákaz nechával svého syna opisovat seznamy popravených obětí, které byly tajně přivezeny na kremaci, a uchovával jejich popel na odděleném místě. Dnes je na pohřebišti umístěna i pamětní deska připomínající tento čin.

Na místě bývalého společného pohřebiště se nachází pamětní místo Milady Horákové – podle rodiny by zde její ostatky mohly spočívat, doložit to však nelze.

Hřbitov Motol – urnový háj

Čestné pohřebiště popravených a umučených ve III. odboji a společný hrob německých vojáků. Je zde pohřben i český voják padlý na misi NATO v Afghánistánu.

Další hřbitovy

Čestná pohřebiště věnovaná většinou padlým barikádníkům Pražského povstání najdete také na hřbitovech Liboc-Vokovice, Ruzyně (vlasovci), Kobylisy, Hlubočepy (bezejmenné oběti války), Braník, Vršovice, Hostivař a Záběhlice.

Rodinné válečné hroby a pietní místa

Kromě čestných pohřebišť je na našich hřbitovech evidováno 558 rodinných válečných hrobů s ostatky – většinou padlých z Pražského povstání – a 209 kenotafů, které připomínají zejména padlé z 1. světové války a odbojáře umučené v koncentračních táborech. O třetinu z nich dosud pečují rodiny; o opuštěné hroby se stará naše organizace.

Všechny válečné hroby i pietní místa jsou vedeny v Centrální evidenci válečných hrobů, veřejně přístupné na stránkách Ministerstva obrany.

Bližší informace:

Centrální evidence válečných hrobů – veřejná databáze Ministerstva obrany: valecnehroby.mo.gov.cz
Padli na barikádách (Jindřich Marek a kol., Vojenský historický ústav Praha) – nejúplnější zpracování obětí Pražského povstání; třetí vydání dokládá 2 859 jmen. Kniha je volně ke stažení na stránkách VHÚ.

Chcete vědět více?